Prvním krokem k používání kryptoměn je založení peněženky. Princip peněženky je založen na páru dvou klíčů – veřejném a soukromém (privátním). Privátní klíč opravňuje uživatele k transakcím – privátní klíč musí zůstat tajný, jinak může s Vaší kryptoměnou nakládat kdokoliv, kdo privátní klíč zná. Ztráta privátního klíče vede k nezvratné ztrátě kryptoměny.
Veřejný klíč je naopak veřejně známou adresou na kterou Vám může další uživatel v dané síti (měně) poslat peníze, podobně jako číslo účtu v bance.
EOS umožňuje tvorbu jména účtu a uživatelské role – při transakcích s měnou EOS se jako cíl používá jméno účtu.
Každá transakce na blockchainu má své „číslo“ transakce – takzvané transaction ID, jinak nazvané také Txid. Drtivá většina peněženek po odeslání kryptoměny zobrazuje uživateli txid dané transakce. Transakci je také možné vyhledat v block exploreru (vyhledávači v blockchainu) dané měny.
Po vyhledání veřejného klíče v block exploreru najdete záznam všech vašich transakcí včetně jejich TXID.
TXID je unikátní znak, například: 1c12443203a48f42cdf7b1acee5b4b1c1fedc144cb909a3bf5edbffafb0cd204
Každá kryptoměna je postavena na svém vlastním blockchainu, který v sobě zaznamenává transakce uživatelů. Blockchainy mezi sebou nejsou kompatibilní. Zaslání BTC na veřejnou adresu v blockchainu Litecoinu povede k nezvratné ztrátě bitcoinů.
Výjimkou jsou platformy, jako Ethereum či EOS. Ty slouží pro zjednodušenou tvorbu tokenů na dané síti. Nativní tokeny však lze opět posílat pouze na adresy v dané síti – Ethereum podporuje více tokenů, ale lze je posílat pouze na Etehereum blockchainu. Stále platí, že na Ethereum adresu nelze poslat BTC.